A Fire Inside

15. září 2017 v 20:50 | Ellabi Welch |  Oblíbené kapely

A Fire Inside

A Fire Inside, zkráceně A.F.I., je americká kapela založená roku 1991 zpěvákem Daveym Havokem a Adamem Carsonem.
Aktuálními členy jsou již zmínění Davey Havok a Adam Carson, dále kytarista Jade Puget a baskytarista Hunter Burgan. Tohle složení je stálé již od roku 1998.
Kapela hraje všechny možné podžánry rocku - hard, dark, death, punk. A dříve i horror a hardcore punk.
Prozatím vydali deset studiových nahrávek, z toho to poslední, a bohužel ne tak povedené, na začátku tohoto roku. Recenze zde.




Jade Puget, Davey Havok, Adam Carson, Hunter Burgan

Ačkoli AFI nehrají metal, jsou jednou z mých nejoblíbenějších kapel. A velkou zásluhu na tom má kromě jiného i hlas, jejich, jednu dobu velmi výrazného, zpěváka Daveyho Havoka, jež je původem z Itálie a jehož skutečné jméno je David Anthony Paden Passaro Marchand. Asi to nikoho nezajímá, ale to je jedno... Trochu jsem se nechala unést, no. =D
Narazila jsem na ně díky jednomu filmu, na začátku roku 2014, - Mortal Instruments: The City Of Bones. Hledala jsem totiž nějaké fantasy filmy a narazila jsem zrovna na tenhle. Jako ne že by se mi nějak zvláště líbil, to ani moc ne. V podstatě to, co jsem si zapamatovala jako hlavní věc, není ani tak ten děj, jako soundtrack. Nebo ta část z něj. Vyskytly se tam totiž hned dvě skladby od AFI. Titulní obstarala 17 Crimes, taková rocková pecka, a upřímně, umí dělat mnohem lepší =D a o dost krásnější The Embrace, jež se "mihla" někde uprostřed. A já si tak nějak hned zapamatovala specifický, a pro mě úžasný, frontmanův hlas.
Začala jsem si tedy postupně hledat něco o kapele. Nevím proč, ale hned jsem chtěla vidět fotky kapely. To ale není tak důležité, hlavní je hudba.
A že ta hudba skutečně za něco stojí. Když pominu menší/větší zklamání z Crash Love a nového The Blood Album, tak musím říct, že je nedokážu přestat poslouchat. Třeba na nějakou dobu ano, budu si je pouštět jen méně a věnovat se kapelám, které tolik neznám, abych si je naposlouchala, ale pak se k nim zase vrátím. A to se mi zase potvrdilo i dnes.
Byla jsem venku a měla zapnutou hudbu ve sluchátkách. Hledala jsem, co si pustit a omylem jsem klikla na interpreta AFI a trefila jsem se, mám dojem, na skladbu Too Late For Gods. A jakmile jsem zase po té, v podstatě dlouhé, době zaslechla Daveyho hlas, měla jsem pocit, že jsem se znovu zamilovala. Stejně jako poprvé. Do jeho zpěvu, samozřejmě. =D
Hned jsem si ale řekla, jak to, že jsem je přestala poslouchat? Jak jsem to mohla udělat?
Protože mi došlo, jak mi chybí, když to takhle řeknu. Opravdu mi chyběli. Teď je poslouchám, právě mi hraje můj mix nejlepšího, co vydali a tohle sepisuju... Už zase jsem si na ně vzpomněla. =) Právě mi hraje taková jedna z jejich největších "popovek", tak trochu hudebně veselá Girl's Not Grey. A mám stejný pocit, jako když jsem je slyšela poprvé.
Vzhledem k tomu, že jsou mou první kapelou, na kterou jsem si přišla, tak je nesrovnávám s ostatními. Ani s Ko
яn.
Prostě to zkrátka nedokážu.
I když mě tak trochu naštvali s tím jejich posledním albem, na kterém se ale našlo i několik opravdu skvělých věcí, tak nemůžu říct, že už bych je neměla tak ráda. Protože ne vždycky se mi musí líbit vše.
Co se týče alb, tak od nich mám rozhodně nejradši horror punkové The Art Of Drowning z roku 2000, gothic rock/horror punkové z roku 2003 Sing The Sorrow a hard rockové Burials z roku 2013. Ale i ta další jsou dobrá. Některá lepší, některá horší.
Jako příklady toho, co prostě od nich mám hodně ráda, uvedu třeba Leaving Song Pt.2, Silver And Cold, Too Late For God, Miss Murder, Prelude 12/21, I Hope You Suffer, The Embrace, The Face Beneath The Waves, Girl's Not Grey, Medicate, Aurelia, She Speaks The Language, Pink Eyes, Totalimmortal, 3 1/2, The Days Of The Phoenix, Fall Children, The Lost Souls, A Winter's Tale, God Called In Sick Today, Love Is A Many Splendored Thing, Strength Through Wounding, Malleus Maleficarum, No Poetic Device, The Last Kiss, At A Glance, Morningstar, The Despair Factor, Of Greetings And Goodbyes, A Deep Slow Panic, Anxious, Kiss And Control, The View From Here, On The Arrow, Endlessly, She Said, Love Like Winter, Miseria Cantare: The Beginning, ...but home is nowhere, Dancing Through Sunday, I Am Trying Very Hard To Be Here, Fainting Spells...
A prostě ještě hrozně moc dalších. To se tahle nedá vypsat. U některých to takový problém není, ale u AFI zrovna je. =D
Nakonec musím říct, že jediné, co mě na nich fakt štve, je, že prostě nejsou schopní udělat koncert v Praze. V roce 199-něco tu byli jako něčí předkapela a roku 2003 si tu natočili videoklip k singlu Silver And Cold, ale aby přijeli a pořádně tu zahráli, tak to ne... A vlastně si myslím, že se tu ani neukážou, i když bych si to hodně přála. Tak asi někdy budu muset jet já za nimi, jestli už nebude jiná možnost. =D

Love Like Winter

Miss Murder - long version (+ Prelude 12/21)

Silver And Cold

I Hope You Suffer - long version (+ Sinking Night)

The Leaving Song Pt.2

Fainting Spells

Aurelia

She Speaks The Language

The Days Of The Phoenix


Ellabi Welch
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama